Eva Černošová
Rakousko • Wels • Franziskus-Gym Wels
8. června - 13. června
Ve dnech 8. – 13. června 2025 jsem měla díky programu Erasmus + možnost zúčastnit se týdenního stínování (tzv. job shadowing) na rakouském církevním (františkánském) gymnáziu Franziskus-Gym Wels, což je prestižní osmileté gymnázium. Studenti i profesoři si svého postavení váží, líbila se mi kombinace moderního prostředí, přístupu a zároveň kontinuita s tradicí gymnaziálního vzdělávání. Což jsem mohla sledovat jak jazykově, učí zde zásadně „paní profesorky“ a „páni profesoři“, tak v pracovním nasazení.
Třídy jsou zde moderně vybaveny, počty žáků se pohybují do 25 ve třídě. V seminářích jsou počty nižší (což známe i u nás), například hodiny latiny v 7. ročníku navštěvovalo 9 studentů. Nejvýraznějším rozdílem, který jsem zaznamenala, byla veliká samostatnost a zodpovědnost studentů ve vzdělávacím procesu. Žáci vůbec nepoužívali mobilní telefony (pokud tak nestanovil pedagog) a nerušili tímto způsobem výuku. Byli nesrovnatelně motivovanější, bylo znát, že se chtějí něco dozvědět!
Motivovanost studentů rozhodně neodpovídala metodám výuky učitelů, což mne rovněž zaujalo. V našem školním prostředí používáme určitě více aktivizačních metod, což jsem očekávala i u našich kolegů v Rakousku. Zde ale jednoznačně převládala frontální práce s učebnicí (klasickou, elektronickou) či textem (pracovní listy). Nutno podotknout, že učebnice, které jsem prostudovala, byly velmi kvalitní (v hodinách dějepisu bychom měli z takových učebnic nemalou radost).
Tento pobyt mi přinesl spoustu inspirace, uvědomění si, co lze dělat jinak; i vědomí toho, co u nás děláme dobře. Jsem za takovou zkušenost velice vděčná a ráda se o své postřehy podělím. Erasmus + je výbornou možností, jak si rozšířit obzory. Děkuji za ni a přála bych ji každému.
Atmosféra a vztahy ve škole
Studenti i profesoři pracují převážně ve velmi přátelské atmosféře. Zažila jsem tedy i jednu hodinu, v níž učitelka nastolila velmi autoritativní přístup, hodinu nezvládla, včetně výrazně afektivního jednání, ale to byla výjimka. Evidentní je přátelský přístup mezi vedením a učiteli, stejně jako mezi učiteli a žáky. Všichni si svého postavení váží, vnímají se jako jeden tým. Velmi jasně bylo znát, jakému respektu se naši kolegové těší, na gymnáziu jsou vyučující (tradičně) zásadně nazýváni „paní profesorky“ a „páni profesoři“. Ukazují, že kvalitní školy dokáží naprosto přirozeně skloubit tradiční úctu i moderní přátelský přístup zároveň.
Rozdíly a podobnosti ve výuce
Styl výuky je v zásadě podobný našemu. Zásadním rozdílem však byla absence aktivizačních metod, stejně jako pestrost výukových stylů a metod jako takových. A to ve všech navštívených hodinách u různých učitelů. Tato skutečnost mne poněkud překvapila. Kolegové pracují se studenty především frontálně, celou hodinu se věnují textům (pracovním listům, učebnicím). Hodina má 50 minut, přestávka 5 minut. Reálně však nikdo z učitelů nestíhá přijít dříve než po pěti minutách, takže se dostáváme na stejný časový limit, jaký známe u nás. Třídy jsou zde velmi moderně vybaveny, počty žáků se pohybují do 25 ve třídě. V seminářích jsou počty nižší (což známe i u nás), například hodiny latiny v 7. ročníku navštěvovalo 9 studentů. Většinu této hodiny například zabrala kontrola domácího úkolu. Všichni žáci dostávají od státu 100 Euro na notebook, s nimi pak v hodinách pracují.
Inspirace
Velice mne zaujaly třídnické hodiny, jejichž koncept v letošním roce startuje i na našem gymnáziu. Zde se nazývají Sozialstunden – společenské hodiny. Odehrávají se v kmenové učebně dané třídy, kde žáci také hodně pracují s nástěnkami. V 2. třídě (odpovídající 7. ročníku ZŠ) jsem měla možnost se takové hodiny účastnit. Žáci slavili narozeniny jedné z dívek, dle rozpisu na nástěnce. Pochutnávali si na dortících a pak se věnovali přípravě třídního filmu. Atmosféra práce byla velmi přirozená a poklidná. O třídnických hodinách jsem se s rakouskými kolegy následně ještě dost bavila, jelikož mne opravdu zaujaly. Inspirativní byly rovněž kvalitní učebnice. Dokonce i na výtvarnou výchovu měli studenti (a naši kolegové) učebnice, a to velmi moderní a zdařilé. Problém vidím dosud v absenci podobně kvalitních učebnic v některých předmětech v našem prostředí, například v hodinách dějepisu…
Stínovací tipy
Jako klíčový tip vnímám nebát se přijmout výzvy, které daný výjezd přináší. Cenné zkušenosti a posun v profesních i osobních oblastech za to rozhodně stojí. Já jsem si vybírala školu mimo jiné podle jazykových schopností, které chci rozvíjet, což se mi podařilo. Velmi mne zajímala výuka předmětů mé aprobace (jejich ekvivalentů) v zahraničí. Tedy český jazyk (německý jazyk) a dějepis. S rakouskou kolegyní, která je do projektu zapojená, jsme se na všem domluvily formou e-mailů, takže mi zařídila i rozpis hospitací dle mého výběru už předem, což rozhodně vřele doporučuji. Stejně jako celý program.
