Na mém pobytu v rámci programu Erasmus+ v Puy en Velay ve Francii jsem zažila mnoho nezapomenutelných zážitků. Trval 10 týdnů v termínu 4.2. - 13.4. 2024. Byla to pro mě příležitost zažít něco nového, poznat francouzskou kulturu, udělat si nové přátele a hlavně zlepšit své jazykové schopnosti. Po celou dobu pobytu jsem chodila na francouzské gymnázium, kde jsem si na vlastní kůži zkusila, jaké to tam je a jak odlišný je jejich školní systém oproti našemu.
V prvních dvou týdnech jsem si zvykala na nové prostředí, kde jsem se snažila co nejrycleji začlenit do kolektivu. Zjistila jsem, jak moc je komunikace ve francouzštině s rodilými mluvčími jiná, než to, co slyšíme ve školních lavicích. Překonala jsem svůj strach z chybování, protože bez chyb bych se ve francouzštině ani nedomluvila, ani nezlepšila.
Následující dva týdny jsme měli dvoutýdenní prázdniny, při kterých jsem si osvojila život v místní rodině. Musela jsem překonat mnoho odlišností, nedorozumnění ale i samotu. Měla jsem příležitost navštívit místní památky a dozvědět se více o historii města.
Ve zbylých šesti týdnech jsem začala pociťovat pravidelnost rutiny. Přizpůsobila jsem se na výuku a dokonce jsem se do ní začala zapojovat. Při hodinách ve škole jsem pochopila, jak jinačí typ vzdělávání může ovlivnit pohled na svět. Zaznamenala jsem také drastické zlepšení jak v mém mluveném projevu, tak v porozumění. S kamarády jsem navštívila několik filmových a hudebních představení. Okusila jsem i některé z doporučených místních specialit.
Erasmus+ mi umožnil poznat cizí kulturu a odlišný styl života. Získala jsem přátele na celý život a cenné zkušenosti, které budu moci sdílet s dalšími a inspirovat je ke zkoušení neznámých věcí. Můj pobyt mě naučil samostatnosti, motivoval mě pokračovat v mých studiích francouzštiny a přiblížil mě k mé vysněné budoucnosti.
Ptáme se...
01
Jaké zážitky a “highlights” z vašeho pobytu stojí za zmínku?
Nejlepší zážitek mám z výletu, který jsme o prázdninách podnikly s kamarádkou, se kterou jsem byla v rodině. Jely jsme k městu Clermont-Ferrand, kde jsme vystoupaly na sopku Puy de Dôme. Večer jsme šly do kina s jejich známými, u kterých jsme následně přespaly. Další den jsme šly bruslit, i když to ani jedna z nás moc neuměla. Pak jsme vystoupaly na další sopku. Přespaly jsme ještě jednu noc a poslední den jsme se šly podívat na katedrálu. Zpátky jsme jely se službou BlaBlaCar, což mě malinko děsilo, ale nakonec se to vyplatilo.
02
Jaké byly vaše první dojmy po příjezdu do rodiny a do školy?
Rodina si mě vyzvedla už na letišti, kde se mi nedařilo mluvit a byla jsem docela vyděšená. Ptali se mě na spoustu otázek, při čemž mi ukázali kde budu bydlet. Celý dům vypadal velmi chladně a zašle. Škola nebyla o moc lepší. Na první pohled byla až moc veliká a složitě postavená, takže jsem se v ní nemohla vyznat. První den jsem byla představena mnoha lidem a zmateně jsem se dostavila na všechny hodiny. Celý den trval až moc dlouho a nemohla jsem uvěřit, že je na tento režim někdo zvyklý.
03
Jak byste popsali váš typický den?
Do školy jsem obvykle vstávala v 6:20 a autobus do školy mi jel v 7:00. S jedním přestupem jsem se do školy dostala těsně před začátkem vyučování v 8:00. Hodiny trvaly 55 minut a přestávky 5 nebo 10 minut. Přesně ve 12:00 začínala obědová přestávka a celá škola šla do školní jídelny na oběd. Ve 13:00 začínala odpolední výuka a trvala až do 18:00. Autobusem jsem se vracela až v 19:00. Chvilku po návratu jsme měli společnou večeři, po které jsem se odebrala do svého pokoje.