top of page

Veronika Střítecká

Německo • Münstermaifeld • Kurfürst-Balduin-Gymnasium
20. - 26. září 2026

V září 2026 jsem se zúčastnila týdenního stínování na německém gymnáziu Kurfürst-Balduin-Gymnasium v malém historickém městečku Münstermaifeld v Porýní-Falci. Kurfürst-Balduin-Gymnasium je moderní škola, která v současnosti vzdělává přibližně 800 žáků. Pracuje zde kolem 65 učitelů. Studium zde trvá 9 let. Škola působí přátelsky a otevřeně, během svého pobytu jsem se setkala s velmi vstřícným přístupem učitelů i žáků. Disponuje hned dvěma prostornými tělocvičnami, venkovním hřištěm, dvěma knihovnami/studovnami a "klubovnou", ve které učitelé nejsou vítáni. Při teplém počasí trávili žáci každou delší přestávku venku na dvoře či zahradě. Chybí tu ovšem jakýkoli bufet či jídelna. Mým koordinátorem byl Robert Schlaubitz, který mi připravil rozvrh hodin a pomáhal mi s orientací ve škole. Měla jsem možnost navštívit řadu vyučovacích hodin, především jsem ale sledovala hodiny německého jazyka a literatury a angličtiny. Zajímalo mě, jak němečtí učitelé vedou hodiny a jaké metody a materiály při výuce používají. Velmi přínosné pro mě byly také rozhovory s učiteli, během nichž jsme mohli porovnávat německý a český vzdělávací systém a sdílet zkušenosti z vlastní praxe. Výuka na škole začíná již v 7.40 a jednotlivé vyučovací hodiny trvají zpravidla 45 minut (někdy bývají spojené do dvouhodinovek). Žáci během dne střídají jednotlivé učebny podle předmětu a stejně jako učitelé se tedy přesouvají mezi různými třídami/budovami. Pro většinu končí vyučování ve 12.50, některé ročníky mají odpolední výuku do 15.15.

Atmosféra a vztahy ve škole

Pedagogický sbor Kurfürst-Balduin-Gymnasium nebyl věkově příliš rozmanitý, převažovali v něm spíše mladší učitelé. Během celého pobytu jsem se setkávala s velmi přátelským a otevřeným přístupem. Kolegové ochotně odpovídali na mé otázky, tiskli mi materiály a půjčovali učebnice k nahlédnutí. Zaujalo mě, že nemají vlastní kabinety, ale společně využívají jednu velkou moderně zařízenou sborovnu. Ta je přirozeným místem pro setkávání, krátké rozhovory i řešení každodenních záležitostí. Komu při práci vadil hluk, chodil pracovat do jedné ze školních knihoven. Přátelská atmosféra byla patrná také ve vztazích mezi učiteli a žáky. Učitelé působili vůči studentům otevřeně a většinou i neformálně, všem tykali a své žáky oslovovali křestními jmény. Celkově na mě škola působila jako moderní, přátelské a otevřené prostředí, ve kterém se velmi dobře pracuje.

Rozdíly a podobnosti ve výuce

Německé gymnázium chce stejně jako české připravit své žáky na studium na vysoké škole. Přispívá k tomu také systém, ve kterém si starší žáci volí, zda chtějí daný předmět absolvovat v tzv. základní, nebo rozšířené úrovni. To jim umožňuje profilaci podle zájmu a studijního zaměření. Téměř všechny hodiny, které jsem navštívila, nebyly metodicky příliš pestré. Učitelé nestřídali během vyučovací hodiny různé aktivity, soustředili se na jeden delší a náročnější úkol. Až na několik málo výjimek měly mnou navštívené hodiny společné to, že byly zaměřené na práci s textem - na jeho čtení (společné, či samostatné), porozumění a analýzu, případně na tvorbu vlastního textu. Nebylo to věcí náhody. Po nahlédnutí do učebnic němčiny jsem pochopila, že jsou žáci tímto způsobem vedeni dlouhodobě. Teorie (gramatika, vybrané kapitoly z lingvistiky) je zde zastoupena v malé míře, naopak největší prostor dostává čtení a následný rozbor textu. Bylo vidět, že žáci jsou na čtení, které zabírá klidně polovinu hodiny, zvyklí. V některých hodinách už měli text přečtený z domova, což vyžaduje domácí přípravu. Všimla jsem si, že domácí úkoly jsou tu běžné, nicméně se nehodnotí. Bylo velmi osvěžující, že žáci neodpovídali jednoslovně, ale své odpovědi automaticky vysvětlovali a podporovali argumenty. Žáci starších ročníků nenosí do hodin sešity ani učebnice, ale pracují s tablety, na kterých mají k dispozici veškeré potřebné materiály. Tablet mohou propojit s projektorem a sdílet se třídou své poznámky. Digitalizace výuky ale přinesla do hodin problémy technického rázu. Učitelé se občas museli potýkat se slabým internetem nebo zamrzlou obrazovkou. Na německém gymnáziu mě velmi zaujal systém hodnocení písemných prací. Je totiž rozpracován v poměrně podrobných tabulkách, z nichž bylo jasně patrné, za co jsou žáci hodnoceni a samozřejmě jak. Jednou za 6 týdnů je pak žák hodnocen také za práci v hodinách (zda se hlásí a zda jsou jeho odpovědi smysluplné, zda je připraven na hodinu), a to opět na základě předem stanovených kritérií. Tento systém tzv. epochálních známek zřejmě významně přispívá k tomu, že jsou žáci během hodin aktivní a často se hlásí.

Inspirace

Největší dojem na mě udělalo již zmiňované zaměření výuky na práci s textem. A to nejen v hodinách němčiny, ale i dějepisu a občanské výchovy. Škála povahy textů byla velmi široká - četli se antičtí autoři, odborné literárně teoretické texty i současná literatura. Ráda bych si tuto inspiraci přenesla do všech svých hodin. Velmi se mi líbily i podrobné tabulky s kritérii hodnocení k písemným pracím. Zpětná vazba by se jimi mnohonásobně zefektivnila. Zaujalo mě také, že všechny písemné práce z daného předmětu mají studenti archivovány v deskách, které učitelé přinášejí do hodin spolu s testem. Žák tak může nahlédnout do svých minulých prací a poučit se z předchozích chyb. Nabízí se tím i možnost ohlédnout se po určitém kratším/delším období za ušlou cestou. Co bych ráda viděla na každé škole, je moderní přátelská školní knihovna, která vybízí svým zařízením k posezení a čtení. Přesně takovou jsem měla možnost navštívit na münstermaifeldském gymnáziu. Učitelé i žáci si jí váží a věnují jí náležitou péči. Následováníhodný je i školní projekt fairautomatů - prodejních automatů, v nichž lze zakoupit fair trade čokoládu. Za zisk z prodeje nakupuje škola potřebné drobnější vybavení a financuje sázení stromů v Mexiku. S projektem pomáhají žáci v rámci dobrovolného odpoledního kroužku.

Stínovací tipy

Základem smysluplného stínování je podle mě dostatečná znalost jazyka. Jazyková vybavenost vám umožní nejen sledovat výuku, ale také komunikovat s učiteli a žáky. Při výběru školy je vhodné vyhledat takovou, která se co nejvíce podobá typu školy, na kterém sami učíte. Před odjezdem bych doporučila promyslet si, co konkrétně chcete během pobytu vidět a zjistit. Seznámit se se strukturou školy a tamějšího vzdělávacího systému. Ptejte se učitelů na všechno, co vás zaujme nebo čemu úplně nerozumíte, a nebojte se oslovit i samotné žáky. Do každé hodiny jsem si nosila sešit na poznámky a zapisovala si co nejvíce. Při takovém množství nových informací bych do večera jistě leccos zapomněla. Pokud je to možné, snažte se získat také materiály, které učitelé při výuce používají. Nechte si ukázat učebnice, pracovní listy nebo písemné práce, které vám mohou posloužit jako významný zdroj inspirace. Především buďte otevření, aktivní a zvědaví.
bottom of page