Zuzana Vízková
Estonsko • Viimsii • Viimsi Gümnaasium
16. března - 19. března
Vzhledem k výborné pověsti estonského školství a podobné historické zkušenosti této země s Českou republikou jsem využila možnosti navštívit jedno z gymnázií v Estonsku.
Viimsi Gümnaasium je jedním estonských gymnázií zřizovaných přímo státem (Ministerstvem školství a výzkumu) a bylo založeno v roce 2018 jako experimentální škola. Absolventům 9. tříd základních škol nabízí tříletý studijní program, což je obvyklá doba studia na estonských středních školách. Jde o výběrovou střední školu, přijímací zkouška se skládá ze státního testu z estonštiny, matematiky a angličtiny. V současné době studuje na gymnáziu kolem 560 studentů převážně z okolí a blízkého hlavního města Tallinnu. Převis zájemců je podle slov mých průvodkyň z řad studentů asi čtyřnásobný.
Profil školy naznačuje její motto: VALIKUTEGA LOOME MAAILMA = Svými volbami vytváříme svět. Každý student musí během svého studia absolvovat 96 kurzů (předmětů), z nichž velká část je v posledním ročníku volitelná. Školní rok je dělen na trimestry zakončené zkouškovým týdnem, student si na každý trimestr podle předem daných kritérií zapisuje jednotlivé kurzy, z nichž některé lze absolvovat i mimo školu v partnerských organizacích. Vzdělávací plán je navržen podobně jako na vysoké škole a klade velké nároky na osobní zodpovědnost studentů za vlastní volbu.
Denní rozvrh se skládá z pěti 70minutových vyučovacích hodin, a to každý den kromě čtvrtka, kdy se místo odpolední výuky konají porady nebo jiná setkání učitelů. Delší přestávky na svačinu nebo oběd mohou studenti trávit kdekoliv v budově školy, která byla navržena s ohledem na koncepci výuky. Studenti zde mají knihovnu se studovnou, aulu, koutky s deskovkami, jídelnu, kde je strava poskytována zdarma, bufet – to vše ve velkoryse pojatých prostorách. Překvapilo mě, jaký klid i o přestávkách v takto zalidněné budově panoval. Na můj dotaz, jestli je to běžné, reagovala estonštinářka Kirsi Rannaste slovy: “Studenti přece vědí, že v hluku se nedá žít.”
Atmosféra a vztahy ve škole
Už můj první dojem ze školy odpovídal tomu, jak se prezentuje: zodpovědnost za vlastní výsledky, samostatnost, soustředění, kritické myšlení. Nevnímala jsem tlak na výkon, ale spíše schopnost učitelů motivovat studenty ke všeobecnému seberozvoji. Učitelé jsou oslovováni křestním jménem a fungují jako průvodci na cestě za úspěšným zvládnutím předmětu. Ve třídě je 34 studentů, dělí se ale na dvě skupiny, každá má vlastního mentora z řad vyučujících (obdoba třídního učitele), se kterým tráví jednu třídnickou hodinu týdně. Její náplň je proměnlivá a poměrně volná, cílem je prostě být spolu. Povinné předměty však studenti absolvují v plném počtu 34 lidí – a to i výtvarku. Zmínit musím rozhodně také to, že výborná znalost angličtiny je ve škole standardem nejen pro studenty, ale i pro všechny učitele.
Rozdíly a podobnosti ve výuce
Estonský vzdělávací systém vychází z podobných principů, jako ten český – dělení škol a gymnázia a odborné školy, přijímací zkouška, maturity apod. Také pojem “všeobecné vzdělání” má podobný obsah. Viimsi Gümnaasium je ale škola experimentální a nová, což je znát už na kolektivu vyučujících, kteří zde učí, protože souzní s koncepcí a vizí školy, jež je jasně stanovena. Cílem školy je, aby absolvent gymnázia byl připravený na studium na univerzitě nejen vědomostmi, ale především způsobem práce. Většina kurzů je zakončena prezentací portfolia, seminární prací nebo výzkumným projektem.
Kromě výtvarné výchovy, která probíhá velice podobně jako u nás, jsem navštívila i hodiny estonského jazyka a literatury a “academic writing”. V nich jsou již větší rozdíly patrné. Studenti například nepoužívají sešity, nepíší si zápisky. Všechno učivo, které je v hodinách probíráno, najdou na sdílených discích. Ve výuce studenti běžně využívají vlastní mobilní telefony, notebooky a tablety, škola má také k dispozici několik sad tabletů, které si studenti mohou půjčit. Stačí načíst ID kartu. Celkově je digitální vybavení učeben na velice vysoké úrovni. I když jsem si ve třídách všimla přihrádek na ukládání mobilních telefonů, nezaznamenala jsem, že by studenti telefony zneužívali. Neměli kdy – v mnou navštívených hodinách neprobíhala frontální výuka, činnost studentů byla zaměřena na plnění výzkumných úkolů, práci se zdroji, diskuzi, tvorbu odborného textu, prezentaci práce a reflexi. Práce v jednotlivých hodinách je také směřována k závěrečné práci v daném předmětu.
Vzhledem nutnosti úspěšně absolvovat kurzy v poměrně krátkém časovém období jednoho trimestru mají také studenti velice nízkou absenci. Ta by totiž mohla být fatální pro dosažené výsledky. Mimoškolních aktivit je tedy málo a vztahují se k jednotlivým kurzům.
Inspirace
Velkou inspirací a výzvou, kterou si z estonského gymnázia přináším, je úroveň znalosti cizích jazyků. Cílem školy je, aby absolvent zvládal angličtinu na úrovni C1, ve druhém cizím jazyce (nejčastěji němčina, finština nebo ruština) je pak minimálním cílem úroveň B1. Ovšem i všichni učitelé, se kterými jsem měla možnost mluvit, ovládali angličtinu výborně.
Zajímavým podnětem je také vedení porad. Je na ně vyhrazené čtvrteční odpoledne, kdy neprobíhá odpolední výuka, a setkání nesmí přesáhnout 75 minut. Společná porada všech je jednou měsíčně, v ostatních týdnech se pak scházejí různé pracovní skupiny. Obsah setkání je předem stanovený, aby každý mohl přijít připraven.
Nejvýraznější inspirací pro mne byl předmět Akademické psaní – jde o nově zavedený kurz, který probíhá ve 3. a 4. semestru a je povinný pro všechny studenty, aby byli řádně připraveni na psaní prací a projektů. Předmět byl zaveden s cílem propojit okruhy, které částečně, ale nedostatečně obsahuje estonština, informatika a základy společenských věd, zaměřuje se na práci s relevantními zdroji, metody výzkumu, kritické hodnocení informací, mediální gramotnost, digitální kompetence a odolnost proti dezinformacím. K tomuto předmětu mají vyučující rozsáhlý manuál a učební materiály přímo od ministerstva, což odráží důležitost problematiky v estonské společnosti, která mnohem intenzivněji vnímá nebezpečí informační války.
Inspirací snadno aplikovatelnou do našeho prostředí je pak důraz na vlastní práci žáků v hodinách. Frontální výuka byla v hodinách, které jsem navštívila, omezena na minimum, studijní materiály a zdroje sdílí vyučující na školním disku, kde se taky odehrávala například část hodiny, ve které studenti psali texty na určité téma. Učitel tak má vhled přímo do procesu tvorby práce. V této souvislosti došlo i na horké téma využívání generativní AI, která pochopitelně není učiteli ignorována, ale je vnímána jako nástroj, který spíše nepomáhá, protože tlumí kreativitu, nenutí studenty používat jazyka jako nástroj myšlení a do kritické práce se zdroji přináší mnoho balastu.
Stínovací tipy
Pro zájemce o stínování je Estonsko určitě dobrou volbou. Vzdělávací systém je totiž svou strukturou podobný českému, mnoho podnětů lze tak snadno přenést do českého prostředí. Také historicky má Česká republika s Estonskem mnoho společného – patrné je dědictví klasické německé kultury a obchodu, uvíznutí ve východním bloku a dlouhodobá touha po nezávislosti malé evropské země, která nemá příliš přírodního bohatství, má ale mozky. Důraz na vzdělávání, technologie a inovace je tím, co nás spojuje.
Jazykové bariéry není potřeba se obávat, Estonci nepočítají s tím, že by cizinec jejich jazyk ovládal, běžně se proto domluvíte anglicky nebo německy, v některých kruzích také rusky (rusky mluvící menšina tvoří přes 20% obyvatelstva).
Na závěr nesmím zapomenout na výjimečná estonská muzea a galerie - obsahově hutná, naučná a zároveň atraktivní pro návštěvníka v jakémkoliv věku.
