Program Erasmus+ jsem absolvoval ve francouzském městě Bordeaux. Po dobu tří týdnu jsem navštěvoval polosoukromou školu, která se jmenovala Bel Orme. Korespondent, u kterého jsem po celou dobu programu bydlel, studuje obor management a ekonomika. Na tyto vyučovací hodiny jsem s ním každý den docházel. Jelikož můj korespondent má rozvedené rodiče, každý týden jsme bydleli v jiném zázemí. Dva týdny jsme strávili v rodinném domku jeho otce a jeden týden v bytě jeho matky. Celá jeho rodina se ke mně chovala velmi dobře a ve všem mi vyšla maximálně vstříc. Kdykoliv jsem něco potřeboval, vždy mi byla nabídnuta pomoc nebo rada. Během pobytu jsem měl možnost poznat město Bordeaux a jeho okolí. Plus jsme o víkendu vyrazili na jeden celý den do Paříže.
Během pobytu jsem byl nejvíce překvapen, jak velké jsou kulturní rozdíly mezi různými zeměmi. Myslím si, že lidé ve Francii jsou mnohem přátelštější. Během tří týdnů jsem si vytvořil spoustu nových kamarádů a poznal nové lidi, od kterých jsem se naučil a načerpal nové dovednosti a zkušenosti. Velký rozdíl jsem samozřejmě zaznamenal ve školském systému, který se od našeho markantně liší. Jedna vyučovací hodina trvá 50 minut a studenti studují celý den pouze se dvěma 15 minutovými pauzami, z nichž jedna je dopoledne a druhá odpoledne (nepočítal jsem 50 minutovou pauzu na oběd). Styl výuky je také naprosto odlišný. Během mého zahraničního studia jsem si všiml, že učitelé během výuky nepoužívají prezentace a vesměs látku vykládají hodinovým monologem, do kterého raritně zapojují žáky.
Obecně prostředí cizí země je vždy jiné. Ve Francii jsem měl možnost projít mnoho městských parků a velmi dobře vybavených sportovišť. Vybavení a údržba byla na mnohem vyšší úrovni, než v ČR. Cestování na vlastní zodpovědnost mě určitě velmi obohatilo a během programu jsem se celkově osamostatnil. To jsou zkušenosti, za které jsem vděčný a nesmírně si vážím, že jsem mohl využít takovouto příležitost ke studiu.
Ptáme se...
01
Jaké byly největší výzvy, které jste překonali během pobytu?
Na celém programu bylo určitě nejtěžší adaptovat se na nový jazyk. Nyní píši pouze o vyučovacích hodinách ve škole. První týden jsem popravdě moc nerozuměl. Opravdu jsem se snažil udržet pozornost za účelem lepšího porozumění. To se v druhém týdnu mnohem zlepšilo a pomalu jsem začínal chápat, o čem byla v danou chvíli řeč. Třetí týden už jsem se “adaptoval”. Nerozuměl jsem všemu, to ne, ale opravdu jsem věděl, na jaké téma probíhala diskuze a co po nás bylo v danou chvíli požadováno. Určitě jsem se jazykově (hlavně konverzační dovednosti) posunul. Bohužel, jsem přesvědčený, že posun mohl být daleko znatelnější. Za celý pobyt ve Francii, jsem od svých spolužáků, svého korespondenta a občas i od jeho rodiny neslyšel nic jiného než angličtinu. Samozřejmě jsem zmiňoval, jestli by nebylo možné mluvit francouzsky, ale velká většina se rozhodla, že si bude během mého pobytu zlepšovat svou angličtinu. To ale nebyl důvod, proč jsem do Francie vycestoval. Hlavní důvod, proč jsem se rozhodl, že vycestuji do Bordeaux na školu Bel Orme, byl takový, že škola byla velmi uznávaná v oblastní vzdělávání v přírodních vědách. Hned první den jsem se své koordinátorky dokazoval, zda by bylo možné navštěvovat hodiny fyziky, chemie,…I přes mé opětovné dotazy jsem navštívil můj úplně poslední den ve Francii jednu hodinu fyziky. Byla to nejlépe vedená hodina, kterou jsem ve Francii měl možnost navštívit a o to víc mě mrzelo, že jsem nemohl na takovýchto hodinách strávit více času.
02
Jak vás tato zkušenost ovlivnila v rovině osobního rozvoje?
Myslím si, že Erasmus+ je nejenom příležitostí zdokonalit si dovednosti v cizím jazyce, ale také cesta k osamostatnění, získání nových zkušeností z hlediska komunikace s naprosto cizími lidmi a spřátelení se s novými kamarády. Velice rád cestuji a jsem rád, že jsem si opět mohl zkusit cestování na vlastní zodpovědnost. Jsem člověk, který velice rád komunikuje, takže pokud se vyskytne nějaký problém během cestování, je důležité nebát se umět vše vykomunikovat. Například jsem na cestě zpátky vezl hmotnější dárky pro rodinu a nesplnil jsem váhový limit zavazadla. Po pár minutách interakce se zaměstnancem aerolinky mi bylo povoleno zavazadlo naložit do letadla bez příplatku:-) Během pobytu jsem si sám musel udělat časový harmonogram, abych dokázal sladit všechny věci, které jsem potřeboval a chtěl provozovat s adaptací na nové prostředí. Také jsem párkrát chtěl navštívit památky v Bordeaux, takže jsem si udělal plán, co a kam půjdu navštívit. Po návratu z Francie jsem mnohem samostatnější jednotka, což oceňují především mí rodiče :-)
03
Jak byste popsali váš typický den?
Můj všední den začínal přípravou snídaně a svačiny. Jelikož Francouzi nejsou zvyklí snídat a svačit dopoledne, připravoval jsem si každý den vše sám. Rodina mi vždy poskytla potřebné ingredience na přípravu pokrmů a pak už jsem si každý den vesele chystal k snídani vajíčka/vločky s ovocem a jogurtem a sendvič. Z domu jsme vycházeli většinou kolem sedmé hodiny ranní, abychom stihli včas autobus, který nás dovezl do Bordeaux (bydleli jsem zhruba 20 minut od Bordeaux). Ve škole jsme strávili zhruba 7-9 hodin. Oběd jsme měli ve školní jídelně. Byl jsem překvapen, kolik stojí jeden obědě ve Francii. Každý student musel platit 170-200Kč za předkrm, hlavní chod a dezert (jablko/jogurt). Kvalita a kvantita byla stejná jako v ČR. Hlavním důvodem pravděpodobně bylo, že jsme studovali na soukromé škole. Po návratu ze školy jsem se nasvačil a vyrazil na trénink do fitness centra nedaleko od obou bydlišť korespondenta. Po návratu z tréninku jsme se společně nevečeřeli. Každý den jsem strávil zhruba 30-40 minut komunikací s rodiči. Probírali jsme většinou, co se odehrálo během daného dne. Na konec dne jsem se věnoval úkolům a dopisování látky ze školy v ČR. Pak už zbývalo jen připravit se na další den a jít spát.