Ve dnech 23. března – 1. dubna se 13 studentů kvart naší školy zúčastnilo výměnného pobytu v partnerské škole Lycée La Mennais v Ploërmelu ve Francii. Pedagogický doprovod zajišťovaly Markéta Hofmanová a Radka Taichmanová. Program pobytu byl zaměřen především na poznávání kulturních rozdílů, rozvoj jazykových dovedností a objevování francouzských reálií. Studenti měli možnost poznat každodenní život ve francouzských hostitelských rodinách, navštívit výuku v místní škole a pracovat na společném projektu se svými francouzskými vrstevníky.
Součástí programu byly také poznávací výlety a exkurze. Studenti navštívili historicky významný Verdun, zámek Versailles, Mont-Saint-Michel, Saint-Malo, Vannes, Paříž s Eiffelovou věží i les Brocéliande, který je spojený s místními mýty a legendami. Během pobytu se tak propojila témata kultury, zeměpisu, přírody i dějin. Nechyběly ani společné aktivity, například bowling, laser game nebo příprava tradičních galettes. Celý pobyt se nesl v přátelské atmosféře a studentům přinesl mnoho nových zkušeností, zážitků i příležitostí k používání cizího jazyka v reálných situacích.
Navštívili jste nějaká zajímavá místa? Co tě zaujalo?
–odpovídá Matěj T.
Byli jsme ve Verdunu a v pevnosti Douaumont, kde jsme měli i prohlídku. Bylo to velmi zajímavé, dále jsme byli v Reims, kde byla krásná katedrála a i celé město působilo vskutku příjemně. Dále jsme navštívili Versailles, což je místo, které jsem chtěl definitivně navštívit již předtím. Pro mě asi nejzajímavějším místem byl však mont Saint Michel, který byl prostě magnifique, historie z něj prostě dýchala. Byli jsme také v Saint Malo, což bylo vskutku nádherné místo jakbysmet. Kombinace historického města a moře byla zkrátka epesní. Byli jsme také v Paříži a Vannes, obě města byla nádherná.
Jaké to bylo být ve třídě s cizojazyčnými studenty?
–odpovídá Lucka
Byla to velmi zajímavá a příjemná zkušenost. I když jsme se zúčastnili pouze dvou vyučovacích hodin, bylo zřejmé, že se nás učitelé snaží alespoň částečně zapojit do výuky, což jsem opravdu ocenila. Pracovali jsme ve skupinkách, kde byl vždy jeden Čech a několik Francouzů, což nám pomohlo lépe se poznat i spolupracovat. Studenti byli velmi milí a přátelští, snažili se s námi komunikovat v angličtině, i když to pro některé nebylo úplně snadné. Bylo zajímavé sledovat rozdíly v jejich úrovni angličtiny – někteří mluvili plynule, jiní se teprve učili. Celkově to ale působilo přirozeně a přátelsky.
Co bylo nejpříjemnější na bydlení v rodině?
–odpovídá Eliška
Nejpříjemnější na pobytu v rodině pro mě byla ta atmosféra v domácnosti. Nebylo to poprvé, co jsem byla na výměnném pobytu, ale tenhle byl asi nejlepší. U večeří panovala příjemná nálada, vždy jsme si dlouze povídali o našich dnech a hodně se nasmáli. Celkově i to, jak mě u nich doma přijali bylo pěkné. Hráli jsme společně různé hry, když jsem něco potřebovala nebo chtěla, nebyl problém to zařídit. Také jsem poznala jejich tradiční jídla, poněvadž se mi je rozhodli připravovat.
Vyzkoušela jsi nějaké místní jídlo? Jak chutnalo?
–odpovídá Michal
Vyzkoušel jsem spoustu různých druhů sladkých pečiv a koláčů, které jsem koupil v místních pekárnách. V rodině mi také podávali hodně mořského jídla a nechávali mě také ochutnat různé dezerty, jako jsou makronky nebo crepe. Jídlo bylo docela odlišné od českého, ale nechutnalo nějak špatně, rodina se mě pokaždé zeptala, zda toto jídlo chci, např. u krevet jestli nemám problém s odlamováním hlav atd. U těchto sladkých jídel byl docela problém, že byla extrémně mastná a byly v nich hodně velké krystaly cukru. Ale celkově se to jídlo dalo v pořádku vydržet.
Co bylo při společné práci nejtěžší?
–odpovídá Lea
Myslím si, že nejtěžší bylo se při spolupráci domluvit pomocí angličtiny s francouzskými studenty. Při práci na projektu jedna studentka nerozuměla polovině z toho, co jsem jí v angličtině řekla a chtěla po druhé studentce, která na tom s angličtinou byla lépe, aby jí to překládala do francouzštiny. Přičemž té překládající studentce odpověděla francouzsky, místo toho, aby odpověděla rovnou mně v angličtině. Takže mi ta druhá studentka musela překládat odpověď na mou otázku z francouzštiny do angličtiny.
Naučil ses něco nového o jejich zvycích nebo životním stylu?
–odpovídá Martin
V hostitelské rodině jedli všichni členové u stolu bez talířů. Samozřejmě šlo pouze o pečivo a jídla, která se nerozlijí po celém stole. Ve svém okolí v Česku neznám nikoho, kdo by jedl bez talíře, bez ohledu na to, co jí. V hostitelské rodině také často jedli předem připravené polotovary. Při pozdravu si navíc dávají dvě pusy na tvář, což není v Česku běžné. Řekli mi také, že se téměř každý večer scházejí u teplé večeře, což z vlastní zkušenosti neznám. U nás doma se společně sejdeme maximálně na oběd o víkendu.
Jak ses cítila první a poslední den?
–odpovídá Monča
Jako první bych rozhodně zmínila seznamování se s novými lidmi, jelikož jsem před příjezdem byla trochu skeptická o tom, zda budou Francouzi ochotni se se mnou bavit stejně jako já s nimi, jelikož jsme byli obeznámeni se skutečností, že Francouzi moc anglicky neumí, ale na konci týdne mi bylo opravdu líto opustit prostředí místní školy, jejich žáků a hlavně mé hostitelské rodiny, která byla báječná. Na konci týdne jsem si také byla o hodně sebejistější v konverzaci v angličtině a pár Francouzů mi i pochválilo můj přízvuk, takže to mi také trochu zvedlo sebevědomí.
Co bys poradil/a někomu, kdo pojede příště?
–odpovídá Matěj S.
Určitě se není čeho bát. I když se to na první pohled může zdát nepříjemné nebo zvláštní, nakonec to dopadne dobře. S rodinou si po pár dnech začnete rozumět a zvyknete si na sebe. Myslím si, že je normální se ze začátku trošku bát nebo být nejistý, ale to rychle odezní. Když si s něčím nejsi jistý, neboj se zeptat kohokoliv kolem sebe, lidé ti většinou rádi poradí. Důležité je zůstat v klidu, být otevřený a nebát se komunikovat. Postupně zjistíš, že to vůbec není tak těžké, jak se na začátku zdálo.
