top of page

Kateřina Tejklová

Dlouhodobá mobilita

14-COLLAGE.jpg
Snímek obrazovky 2026-05-28 v 22.10.08.png

• Lycée La Mennais • Ploërmel • Francie •

Jmenuji se Kateřina Tejklová a díky programu Erasmus+ jsem měla možnost odjet na devítitýdenní dlouhodobou mobilitu do Francie. Konkrétně jsem strávila dva měsíce v Bretani, kde jsem navštěvovala Lycée La Mennais v Ploërmelu. U své hostitelské rodiny jsem však bydlela v ještě menším městečku Guer.

Už od začátku pro mě byla tato zkušenost velkou výzvou. Poprvé jsem sama vycestovala na tak dlouhou dobu bez rodiny a musela jsem se spolehnout hlavně sama na sebe. Také jsem poprvé letěla úplně sama, a dokonce jsem měla i přestup, který jsem málem nestihla. Během pobytu jsem se naučila lépe zvládat obtížné situace, být samostatnější a vystupovat ze své komfortní zóny.

Naštěstí jsem měla velkou podporu své hostitelské rodiny, která mi byla po celou dobu opravdovou oporou a snažila se mi se vším pomáhat. Díky nim jsem celý pobyt zvládla mnohem lépe, než jsem si na začátku dokázala představit. Se svou hostitelskou rodinou jsem si velmi dobře rozuměla a společně jsme podnikli několik výletů po Bretani.

Díky mobilitě jsem měla možnost poznat každodenní francouzský život a zároveň si intenzivně procvičovat francouzštinu. Náš dům byl navíc velmi multikulturní, protože moje hostitelská rodina na čas ubytovávala také chlapce z USA. Ve škole jsem se také setkala se studentkami z Austrálie a Japonska, takže jsem se neučila jen o francouzských zvycích, ale i o dalších kulturách.

Velkým přínosem pro mě bylo i zlepšení francouzštiny. Protože jsem se snažila nemluvit anglicky, byla jsem nucená používat francouzštinu v běžných každodenních situacích. Díky tomu jsem získala větší jistotu a přestala jsem se tolik bát chyb. Během svého pobytu jsem získala mnoho nových zkušeností, větší samostatnost, sebevědomí a také spoustu nových přátelství. Erasmus+ pro mě byl jedinečnou příležitostí a nenahraditelnou zkušeností, za kterou cítím velkou vděčnost.

Ptáme se...

01

Proč byste doporučili program Erasmus+ svým spolužákům a jakou radu byste jim dali?

Program Erasmus+ bych určitě doporučila hlavně těm, kteří si chtějí zlepšit své jazykové a komunikační schopnosti. Podle mě je to jedinečná příležitost, kterou nejde ničím jednoduše nahradit. Moje hlavní rada by byla: mluvte co nejvíce. Nebojte se dělat chyby, protože právě díky nim se člověk nejvíce učí. Erasmus+ bych doporučila i proto, že člověk pozná nové lidi, jiné prostředí, odlišnou kulturu a zároveň lépe pozná sám sebe.

02

Jaké byly vaše první dojmy po příjezdu do rodiny a do školy?

Jednou z nejčastějších obav člověka, který odjíždí na podobný pobyt, je, že si nebude rozumět s hostitelskou rodinou nebo se spolužáky ve škole. Pamatuji si, že první den jsem byla nervózní a nevěděla jsem, co očekávat. Mé obavy ale rychle zmizely, když jsem zjistila, jak milou a ochotnou hostitelskou rodinu mám. Velmi příjemně mě překvapili i lidé ve škole, kteří mě vřele přijali mezi sebe.

03

Jak vypadal váš typický den?

Do školy jsem vstávala každé ráno v šest hodin. Autobusem jsme každý den jezdili přibližně třicet minut do Ploërmelu společně se studenty z okolních měst. Vyučovací hodiny trvaly 55 minut. Obědvali jsme přibližně hodinu a půl a nikam jsme nespěchali, což pro mě bylo velmi příjemné a odlišné od české školy. Odpolední část vyučování jsme kromě středy končili v 16:30. Večer jsem už většinou trávila čas se svou hostitelskou rodinou.
bottom of page